Kréta

Milí fitnessáci! Přináším vám (konečně!) zprávu o tom, jak jsme si cpali pupíky z řeckého ostrova Kréta, nejjižnějšího místa Evropy. Budu se vám snažit přiblížit, jak krásná ve své lehké divokosti je a třeba vás navnadím i na to, abyste si jí zaletěli zkontrolovat samiJ

Obecně
Na Krétu určitě doporučuju letět, pokud to zvažujete, koukněte na stránky Wizz air – když budete trochu hledat, letenky seženete už třeba za dva tisíce. Na Krétě se platí eurem, počasí je zde neuvěřitelně stabilní – v létě jenom a jenom sluníčko, v zimě déšť. Anglicky se jakžtakž domluvíte. Jo a žádné uprchlické nálety se zde opravdu nekonajíJ

Řecká kuchyně

Moji milí, nebudu kecat. Řekové jí málo. Zdálo se mi to už tehdy, když jsem strávila týden v Athénách a dokonce jsem tam snědla rybu (jinak bohužel nemůžu ryby ani cítit) a utvrdilo mě to teď. Zároveň jsou poměrně tlustí (pozór, odborný výklad fitness lamky), protože skoro nejí bílkoviny. Že my máme pocit, že se tam pořád cpou suvlaki a gyrosem (to je prý opravdu jen atrakce pro turisty, gyros je celkem odpadní maso) neznamená, že to tak opravdu je. Co jsme si tam ale neuvěřitelně užili bylo především jejich úžasné, voňavé ovoce, řecký jogurt a pečivo. Měli ho tam tak šíleně dobré, že jsem si dopřála každý den.

Co (ne)vidět

Na Krétě, která je asi 250 km dlouhá jsme bydleli hodně severozápadně, kousek od města Chania (delegátka nám říkala, že už se jí nějací klienti snažili dostat do Chanie otázkou „Vér tu gou tu čajna?“. )

Bývalo to hlavní město, dneska už ho nahradil Heraklion, ale obecně je dost vychvalováno, že narozdíl od hlavního města má histrorické jádro a je malebné. My teda nic takového nenašli a přišlo nám jako takové klasické jižanské město, ale je fakt, že jsme ho až tak neprozkoumávali. Na výlet do Herakloinu jsme si půjčili auto a dost tady platilo, že cesta je cíl (ne, že by Heraklion nestál za to – moc hezké parky, živé centrum a krásné okolí přístavu), protože cesta po pobřeží s častým výhledem na moře, bílá městečka a všudypřítomnou pohodou a volností byla úžasná.

Když už jsme byli na Krétě, samozřejmě jsem si neodpustila návštěvu některých vykopávek – protože ale nepreferuju klasickou turistickou cestu, nezamířili jsme do Knossosu, ale do Tilisos. Procházet se po místech, která byla velkolepými paláci ještě když my tady pomalu chodili po čtyřech, je pro vždycky tolik fascinující.

Mentalita

Jak se dá očekávat, tak jako většina jižanů jsou na Krétě lidi hrozně příjemní, otevření a přátelští. Někomu to přijde vlezlé, já se tak cítím výborně.

Z pohledu středoevropana mají mnozí z nás Řeky za líné. Nemyslím, že to, jak je Řecko zadlužené je vinou obyčejných lidí. Ano, pracují „jenom“ tak, aby si vydělali na nějaké olivy, skůtr a ledabylý domek, ale kdo tam někde pobyl , možná pochopil, že v tak krásné zemi člověk nepotřebuje nic moc víc. Možná, že naopak my si léčíme svou životní nespokojenost drahými auty, luxusním oblečením a dokonalými byty.

Jestli si chcete přečíst, jak jsme cestovali po Sicílii, článek najdete ještě zde na starém blogu.

A pokud se chcete dozvědět ještě něco o Krétě, koukněte na následující outfity, případně mi napište, jestli máte otázky:-)

Kde jste letos byli/kam jedete vy?:-) Mějte krásný den.